U školské zahrady 1, Praha 8 – Kobylisy

MODLITBA, Zdeněk Turek (IDAHOD Bratislava)

19.05.2024

Modlitba jménem LGBTQ+ 🌈 věřících a dalších ve své situaci podobných menšin (Zdeněk Turek)

K příležitosti IDAHOD: Mezinárodního dne proti homofobii, bifobii a transfobii (17. 5.) při ekumenické bohoslužbě konané 19. 5. 2024 v 18.00 hod. v bratislavském Velkém kostele Evangelické církve a. v. na Slovensku

Náš jediný a jedinečný Bože Otče všemohoucí, náš Stvořiteli, Ochránce, Rádce a Příteli. Děkujeme Ti, že jsi! Vyznáváme, že jsi naší jedinou pravou nadějí, ke které můžeme vzhlížet, a snažíme se tak činit.

Hledáme Tě! Někdy nacházíme a jindy ztrácíme. Hledáme Tě ve Tvé církvi, která by měla být obrazem Tvého království, Tvé vůle. Jenže místo přijetí v této církvi poznáváme odmítnutí, místo naděje beznaděj, místo lásky nenávist a sebevědomou pýchu, místo jednoty rozdělenost v názorech i postojích.

Církev, která by měla být otevřená pro všechny, se staví do pozice výběrového společenství, kde jen marně své místo hledají ti, kteří jsou nedokonalí, kteří jsou jiní, než určuje lidmi vytvořená společenská norma.

Hledáme Tě v církvi, která stojí na základech lidmi vytvořených tradic, učení a zvyků, jež jako modly svým významem přerostly význam člověka coby bližního a často i význam a podstatu Tebe, náš Bože. Úcta k náboženské formě, k symbolu i učení zastínila zdravý rozum a otevřený, upřímný, přirozený láskyplný vztah člověka k člověku.

Tímto postojem staví církev svému okolí pokřivený obraz toho, kým je bližní a kým jsi Ty, náš Bůh; místo milujícího, všechny přijímajícího Boha straší Bohem, který trestá i za to, co člověk nezpůsobil – za jeho jinakost, za jeho přirozenou touhu být sám sebou, za přirozenou touhu milovat a být milován…

Nechceme zlé odplácet zlým. Nechceme prosit o potrestání těch, kteří v tomto stavu Tvou církev udržují, pokřivují a ničí podstatu toho, kým jsi Ty, náš Bůh. Možná sami nevědí, co činí?... Nevíme…

Chceme se za ně modlit a přimlouvat se. Ale vlastně už nevíme, jak se za tyto lidi modlit. Jsme vyčerpaní, vyhořelí... Když Tě prosíme za autority církve a za jejich moudrost, jako by ji nepřijímali. Když Tě prosíme o jejich otevřenost, soucit s bližními, když voláme po dialogu, když prosíme o ochotu k naslouchání, o lásku, vnímáme spíš zatvrzelost k tomu všemu.

Nechceme propadnout nenávisti proti nim, ale už nevíme, jak se za tyto lidi modlit tak, aby naše modlitba byla účinná. Zároveň nechceme na modlitby a přímluvy za tyto lidi rezignovat.

Ve svém slově nás nabádáš "tlučte a bude vám otevřeno", vyzýváš nás k vytrvalosti. A tak se znovu a znovu se stejným důrazem přimlouváme za autority církve i všechny další zatvrzelé lidi v církvi, abys jim dával možnost otevírat se novým věcem, Pravdě, Lásce, Moudrosti Ducha svatého. Prosíme Tě, aby dostávali sílu přestat se bát toho, čemu nerozumí, aby se přestali bát i toho, o čem netušíme, že se bojí. Prosíme Tě, aby se přestali bát naslouchat lidským příběhům, které jsou plné bolesti a zároveň touhy po Pravdě a Lásce nejen lidské, ale i té božské.

Zároveň děkujeme za tu malou skupinu těch, kteří také tvou církev tvoří a u kterých ono pochopení, lásku, soucit a podporu nacházíme. Kéž by bylo víc takových. I jim, prosíme, dávej sílu, odvahu, moudrost a vytrvalost.

Prosíme Tě i za ty, kteří čelí v církevním prostředí nepřijetí, odsouzení a strašení.

Prosíme Tě za ty, pro které je právě církev ten jediný a poslední přístav naděje v nacházení Boha, ale kteří zde místo naděje nacházejí necitlivé jednání, a kteří propadají depresím a někdy i pocitu beznaděje, že smrt je lepší než život.

Prosíme Tě za nás, kteří podle společenské normy patříme pro svou jinakost do skupiny nepřijatelných. Dávej nám vytrvalost, odvahu, též lásku k těm, co se k nám i k těm nám podobným chovají nepřátelsky. Dávej nám sílu nepropadnout nenávisti. Dávej nám i moudrost v tom, jak se za Tvou církev modlit a jak v ní smysluplně působit.

Ve jménu našeho Pána Ježíše Krista AMEN!